Existuje mnoho kategorií šperků a několik kategorií zákazníků, kteří šperky nosí.
První kategorie zákazníků je nejpočetnější.
Jsou to lidé, kteří si pořídí nebo dostanou šperk z drahého kovu a navléknou si je na prst, ucho nebo krk a sundají jej až při nějakém problému. Buď na rengenu u lékaře anebo při poškození šperku, případně jednou za čas na vyčištění.
Jinak se šperkem dělají vše. V zaměstnání, v domácnosti, na zahradě, při stěhování .....
Od této kategorie zákazníků také nejčastěji slýcháme: "Dříve bývalo zlato kvalitnější - babička měla náhrdelník a ten nosí ještě dnes moje dcera!"
Tento omyl je třeba uvést na pravou míru.
Zlato se, dříve i dnes, nejčastěji vyrábí ze slitiny 14ti dílů zlata a 10ti dílů příměsí (stříbra, mědi a v malé míře i dalších kovů) - je to zlato ryzosti 585/1000. Naopak např.v poválečných letech se hojně vyráběly zlaté šperky - zejména zásnubní a snubní prsteny - ze slitiny zvané "nové zlato", která obsahovala pouze 20-25% ryzího zlata.
Zde tedy problém nebude.
Dříve se šperky vyráběly hlavně ručně tj. tvářením materiálu - válcováním, kováním, pilováním.... Všechny tyto techniky dodávají materiálu "hutnost", což se příznivě projeví v jejich vlastnostech, zejména pevnosti a otěru.
Dnes je velká část šperků - zejména těch módních, s drobnými kamínky - vyráběná technikou odlévání. Takovýto materiál je méně soudržný a jeho vlastnosti nemohou v pevnosti a ohybu soupeřit s tvářením. Proto lité šperky častěji praskají a ohýbají se a i o trochu dříve se obrousí.
Tak tady jsme se dobrali tak poloviny problému.
Druhou polovinu problému si zákazníci mohou ovlivnit sami. Jedná se totiž o zacházení se šperky. Naše babičky a prababičky totiž povětšinou onen náhrdelník z úvodu nenosili každý den, ale nosili je při příležitostech k tomu určených - do kostela, na poutě a oslavy a jiné příležitosti. Po návratu jej zase uložili zpět do šperkovnice a on se tak mohl uchovat pro příští generace....
Tímto se v žádném případě nechceme dotknout zákazníků, kteří šperky nosí denodenně od rána do večera. Jsou to šperky jejich a nikdo nemá právo jim říkat, co mají dělat a co ne.
Jenom chceme upozornit na fakt, že zlato a stříbro jsou kovy nízké tvrdosti a takový nápor nárazů, otěrů a tlaků, jakým jsou vystaveny při každodenní činnosti prostě vydrží jen po určitou dobu.
Nezřídka se proto stane, že šperk (zejména lehké odlehčené zboží, duté řetízky apod) je onošený a neopravitelný ještě v záruční době.
Pokud jsou s tímto zákazníci srozuměni, nenastává nejmenší problém. Onošené šperky je možné protihodnotou vyměnit za nové a vše je v pořádku.
Druhá kategorie zákazníků, nosí šperky také každý den, ale je jejich dobrým zvykem po příchodu domů šperky odložit a omezit tak výrazně jejich poškozování a tím výrazně prodloužit jejich životnost, nemluvě o jejich vzhledu.
Třetí kategorie jsou zákazníci, kteří šperky nosí jen při zvláštních příležitostech.
Ještě trocha rad o údržbě šperků....
Obecné rady o údržbě šperků
1) Každému šperku prospěje čas od času umytí.
Stačí vlažná voda s přídavkem mýdla a jemný kartáček (nejlépe podobný zubnímu) a možná budete mile překvapeni, jak váš šperk po této proceduře prokoukne. Zejména to platí o špercích s kamínky, pokud jim zespodu odstraníte nečistoty, uvidíte jak vám kameny opět budou zářit. Nepoužívejte příliš hrubé kartáče ani žádné ostré předměty, aby jste vyčistili i nepřístupná místa. Místo vyčištění si naopak způsobíte poškrábání šperků, která vůbec nemusí jít odstranit!
2) Dalším problémem bývá zoxidování - začernání šperků.
Oxidace - černání drahých kovů (zejména stříbra) je reakce na nějaký chemický podnět. Může to být váš pot, parfém, mastička či lék. Tato reakce je trvalá či přechodná.Ta může být způsobená např. horečkou, nějakou nemocí či zhoršeným zdravotním stavem a v souvislosti s tím, i na užívané léky. Dalšími vlivy jsou velmi často i prostředí, kde se se šperky pohybujete. Kuchařka či servírka budou mít se šperky pravděpodobně větší problémy než učitelky v Mš. Další vliv, který ovlivňuje oxidaci šperků je i místo, kde jsou uloženy. Škodlivě může působit např. i lepidlo či lak, který byl použitý při výrobě vaší šperkovnice. Proto po delší době může ztratit lesk i nenošený šperk.
Někdo proto doporučuje ukládat šperky do igelitových sáčků s tzv. zipem. Šperk je v nich neprodyšně uzavřen a kontakt s látkou vyvolávající černání je omezen na minimum.
Vysvětlili jsme si tedy proč šperky oxidují, a teď bychom si měli poradit jak se oxidace zbavit.
V domácích podmínkách to lze pouze částečně. Oxidace je chemický proces a proto se dá odstranit zase jen s použití chemikálií.
Nejlepší zkušenosti pro domácí použití mám s různými vatičkami a utěrkami napuštěnými chemickou látkou. Myslím, že ani tak nezáleží na značce, pod kterou se prodávají, ale spíše na tom, jak dlouho vás bude bavit šperk leštit. Pouhým otíráním vrátíte jednotlivých šperkům jejich původní lesk. Stopy na utěrce či vatě a následný lesk vašeho šperku vám prozradí, že vaše námaha stála za to. Jen upozorňuji, že utěrka se nesmí prát.
Druhou možností je zakoupení "vodičky" na čištění šperků, do které se šperky namáčejí. Vyzkoušela jsem mnoho těchto přípravků a některé z nich i nadále v našem zlatnictví používáme, ale konkrétní vám nedoporučím žádný. Ne proto, že by to byla skrytá reklama pro výrobce, ale spíše z toho důvodu, že každá se mi osvědčila na trošku něco jiného, anebo se neosvědčila vůbec a šperk byl po údajném vyčištění ještě horší než před ním. I to se může stát, zejména u stříbra a tak je rozhodnutí experimentovat pouze na vás.
V žádném případě, ale nedoporučuji používat tyto vodičky na šperky s přírodními kameny, kameny lepenými a už vůbec ne na šperky s perlami !
Taktéž nedoporučuji ponechávat stříbrné šperky ponořené v těchto vodičkách delší dobu, i když to většinou výrobce uvádí. Po delším působení stříbro většinou zmatovatělo. Osvědčilo se mi stříbrné šperky namočit, ponechat pár sekund, vytáhnout a opláchnout a dočistit utěrkou či vatičkou. Případně proces opakovat.
Tímto jsme vyčerpali možnosti, které vám doporučím pro domácí čištění vašich šperků.
Existuje určitě další spousta a spousta "zaručených" postupů a babských rad, které mohou, ale také nemusí fungovat.
Poslední variantou, kterou vám doporučím, je svěřit vyčištění odborníkovi. Ve většině zlatnictví vám určitě vyjdou vstříc.
Upozorním pouze, že i čištění u odborníků může být rozdílné. Nemyslím, kvalitou, ale spíše použitou technologií.
V některých zlatnictvích vám šperk vyčistí na počkání v tzv. ultrazvuku. Jedná se o vyčištění šperku za pomocí chemikálie a ultrazvukových vln, které vyčistí i nepřístupná místa. Tato technologie, ale šperk nevyleští. Bude vyčištěný, ale zůstane poškrábaný od běžného nošení.
Toto mírné poškrábání by mělo být odstraněno při vyleštění šperku, které vám určitě také ve většině zlatnictví udělají, ale většinou se nejedná o proceduru prováděnou na počkání. Je to proces čítající několik technologických operací, z nichž některé jsou náročné na čas, a také na vytížení zařízení, na kterém se provádí. Prostě zapínat elektrické přístroje a plnit je různými čistícími chemikáliemi kvůli jednomu šperku není ekonomické a tak se šperky čistí hromadně najednou pro více zákazníků a nelze proto tuto činnost provádět na počkání.
Nemyslím si, že je třeba nechávat čistit své šperky příliš často. Však se také říká, že všeho moc škodí. Ale občasná návštěva u zlatníka šperku jen prospěje. Frekvence čištění je závislá na tom, jak často šperk nosíte a na mnoha dalších faktorech o kterých jsme psali výše. Mnohdy se také může stát, že vás zlatník upozorní na určité problémy, které mohou nastat. Např. na to, že máte prodřený uzávěr na řetízku a že hrozí jeho ztracení.
Pokud vás zajímá, co se s vašimi šperky děje při čištění u nás v našem zlatnictví, tak zde je přibližně popsaný postup:
- nejprve si šperk přinesete k nám do obchodu. Šperk je od vás převzat našimi prodavačkami, je zvážen a zhruba popsán na zakázkovém lístku. Vy odcházíte, šperk zůstává a nastupuje svoji cestu k lesku.
- prodavačka vaši zakázku napíše do zakázkové knihy, šperk nakreslí na rub zakázkového lístku. Zde také popíše případné vady, které byly přehlédnuty při přejímání, napíše barvu kamenů, případně či nějaký chybí apod. Také změří místo, kde je přetřžený řetízek a zapíše.
- potom je šperk předán do zlatnické dílny. Zlatnice šperk se sáčku vyndá zkontroluje popsané, a případně doplní další informace, které chybí např. naprasklou ozdobu, informaci o tom, že je šperk v určitém místě zeslabený apod.
- dále následuje první předvyčištění šperku. Pokud je to možné, tak se šperk zbaví hrubých nečistot v ultrazvukové čističce, pokud ne, vyčistí se ručně.
- dále následuje usušení a případné vyrovnání prstenů či drobné úpravy zapínání, aby vše fungovalo tak jak má.
- dle stavu šperku a jeho znečištění se šperk namáčí do různých chemických lázní, aby se odstranilo zoxidování či jiné chemické procesy na šperku.
- potom se šperk opět usuší a ručně vyleští na leštícím zařízení. Děje se tak pomocí různých past a kotoučů, takže je to poměrně zdlouhavý proces, který se může někdy i několikrát zopakovat.
- nyní je šperk vložen opět do ultrazvukové lázně, aby se odstranila leštící pasta.
- po odstranění leštící pasty se šperk (pokud to jeho charakter dovoluje) vloží do omílacího bubnu a na třeba i několik hodin, nechá leštit v nerezových kuličkách a tělískách.
- po ukončení je šperk osušen a zkontrolován. Pokud je potřeba celý proces nebo některá z jeho část se zopakuje.
- nakonec je šperk přiřazen dle popisu a nákresu ke svému zakázkovému lístku, je napsána cena a případné další informace pro zákazníka
- vše je předáno zpět do obchodu, kde šperk čeká na vyzvednutí svým majitelem
